V Česku i na Slovensku převládá pocit nedostatečné spravedlnosti

Demokratické hodnoty svoboda, rovnost, spravedlnost v unikátním pohledu Čechů a Slováků.

Hodnocení současného režimu je v Česku pozitivnější než na Slovensku, 58 % Čechů jej považuje za lepší než minulý režim, mezi Slováky je to 45 %. V porovnání s počátkem 90. let je mezi Čechy ovšem nyní příznivců režimu výrazně méně, zatímco u Slováků se stav vyvíjí odlišně. Nejhorší známku si v obou zemích odnáší pocit spravedlnosti. Tyto a další závěry přináší česko-slovenský tým sociologů ze společností STEM a FOCUS v rámci unikátního výzkumu za podpory Systému Coca‑Cola zachycující proměny české a slovenské společnosti za posledních několik dekád.

STEM a FOCUS realizovaly sociologický výzkum mezi občany ČR a SR. Výzkum proběhl stejnou metodikou (kombinace online a telefonického dotazování) a se stejnými otázkami jak v České republice, tak na Slovensku. Dotázáno bylo na základě kvótního výběru 811 osob starších 18 let v ČR a 805 osob v SR. Výzkum proběhl na jaře 2021. Výzkum obsahově navazuje na unikátní data z roku 1991.

Při příležitosti 50. výročí zahájení výroby nápoje Coca‑Cola v Československu se The Coca‑Cola Company a Coca‑Cola HBC rozhodly ve spolupráci s výzkumnými společnostmi STEM a FOCUS prozkoumat pohled Čechů a Slováků na vývoj v obou zemích, jejich hodnocení demokratických hodnot svobody, rovnosti šancí a spravedlnosti v minulosti i současnosti.

V souvislosti s uvedeným výročím se v segmentu výzkumu zaměřeného na vnímání nápoje Coca‑Cola ukázalo, že i po 30 letech demokratického vývoje je Coca‑Cola stále často Čechy a Slováky viděna právě jako symbol svobody, dálek a Západu.

Dále uvedené výsledky výzkumu k demokratickým hodnotám jsou jedinečné nejen možností porovnat postoje Čechů a Slováků, ale i návazností na unikátní data z roku 1991. Tehdy průzkum s názvem Demokracie a společenské změny zadal Institute for East-West Security Studies v New Yorku a proběhl v Československu, Polsku a Maďarsku. Komparace Česka a Slovenska v datech z roku 1991 a 2021 tedy ukazuje změny s odstupem 30 let.

Historický rámec

Soužití Čechů a Slováků v rámci společného státu znamená společnou historickou zkušenost, která formovala tři generace obyvatel. Sociologická data ukazují, že hodnotové orientace a postoje ke společnosti nesou starší historickou stopu: možná od Rakouska-Uherska, zaručeně však od první československé republiky. Zatímco v očích Čechů První republika představovala určitý ideál, v očích Slováků tomu tak nebylo.

Epocha socialismu pro Slovensko představovalo spíše období industrializace a sociálního rozvoje, v Česku spíše období stagnace či úpadku. Platí to i o období normalizace sedmdesátých let.

Sametovou revoluci vnímaly obě části Československa odlišně. Veřejné mínění v Česku pád komunismu přivítalo otevřeně a s jistou euforií návratu k prozápadní orientaci a někdejší prosperitě. Na Slovensku veřejné mínění reagovalo o něco zdrženlivěji, do popředí vystupovaly obavy z nejisté budoucnosti, ohrožení životní úrovně a sociálních jistot. „V historickom vedomí slovenskej verejnosti má však „Nežná revolúcia“ svoje nezastúpiteľné miesto, verejnosť ju vníma ako kľúčovú udalosť novodobých dejín a spolu so Slovenským národným povstaním, vznikom SR v roku 1993 a vstupom do Európskej únie predstavuje „hviezdnu hodinu“ národných dejín“, uvádí v souvislosti s vnímáním historických mezníků na Slovensku socioložka Oľga Gyárfášová.

K interpretaci výzkumu z 90. let 20. století doplňuje zakladatel STEM Jan Hartl: „Výsledky výzkumu na počátku devadesátých let ukazovaly na dramatickou odlišnost politických postojů v obou částech československé republiky. Rozdíly mezi Českem a Slovenskem byly k našemu překvapení tak rozsáhlé, že Maďarsko i Polsko vlastně vyplňovalo prostor mezi nimi.“

Vývoj po roce 1989

Sledujeme-li ve zpětném pohledu vývoj v letech 1991, 2000 a v roce 2021, je vnímání vývoje v ČR a SR odlišné. V České republice zaznamenáváme postupný zhoršující se trend v hodnocení svobody, spravedlnosti i životních šancí. Na Slovensku byla očekávání nižší, zaznamenáváme spíše rozčarování či stagnující trend.

I v hodnocení režimu se občané Česka a Slovenska odlišovali a stále odlišují. V České republice se snížil podíl těch, kteří současný režim považují za lepší, z jasné většinové podpory v roce 1991 (71 %) na podporu jen mírně nadpoloviční (58 %). Těch, kteří v ČR označují současný režim za horší, je aktuálně čtvrtina (25 %) a jejich podíl od roku 1991 (15 %) narostl.

Na Slovensku oproti situaci v ČR došlo ke zlepšení. Nikoli ale jednoznačně – situace na Slovensku se zřetelně polarizovala. Narostl sice podíl jasných stoupenců současného režimu, ale zároveň narostl podíl jeho jasných odpůrců. Rovněž v celkovém pohledu jsou postoje Slováků vyhrocenější: 45 % příznivců současného režimu proti 40 % kritiků.

Svoboda

V pohledu na období normalizace počátkem 90. let byl nejvíce pociťovaným problémem nedostatek svobody. Pocit nesvobody (součet školních známek 4+5) zaznamenáváme u většiny obyvatel v Česku (72 %) i na Slovensku (56 %). Situace tehdy v Československu tížila více  českou populaci, rozdíly mezi Českem a Slovenskem byly značné.

Odstup třiceti let (rok 2021) kritický pohled na dobu normalizace oslabil. Rozdíly mezi Českem a Slovenskem však přetrvávají (55 %, resp. 42 %).

Pocit stejných šancí pro všechny

Pohled na otevřenost společnosti a na rovné šance různých skupin obyvatelstva v období 70.  let byl z perspektivy let devadesátých většinově kritický jenom v Česku. Rozdíly mezi Českem (68 % uvedlo známku 4 nebo 5) a Slovenskem (47 %) byly značné.

Odstup třiceti let (rok 2021) kritický pohled na dobu normalizace oslabil. Rozdíly mezi Českem a Slovenskem přetrvávají (47 %, resp. 35 %). Stále tedy na Slovensku přetrvává velmi silný pocit, že je hodně těch, kteří jsou privilegovaní.

Do dat se promítá nejen míra tehdejšího útlaku a nezasloužených privilegií, ale i proces deziluze od devadesátých let do současnosti.

Pocit spravedlnosti

Společnost minulého režimu měla podle státní ideologie být spravedlivá a sociálně citlivá. V Česku devadesátých let o tom převládaly pochybnosti (62 % uvedlo známku 4 nebo 5), na Slovensku bylo hodnocení rozporné (38 % uvedlo 4 nebo 5, 22 % 1 nebo 2).

Odstup třiceti let (rok 2021) kritický pohled na spravedlnost v sedmdesátých letech oslabil, a to více v Česku (44 % známky 4 nebo 5) než na Slovensku (30 %).

Současnost (rok 2021)

Zatímco v sedmdesátých letech byla velkým problémem nesvoboda, menším problémem životní šance a relativně malým problémem otázka spravedlnosti, v současnosti je to přesně naopak. Svoboda a šance jsou na dobré cestě, spravedlnost ne.

Spravedlnost je tedy ze sledovaných hodnot aktuálně vnímána nejméně pozitivně. A platí, že občané Slovenské republiky jsou ještě výrazně kritičtější než Češi, 52 % Slováků dává známku 4 nebo 5 (Češi: 38 %).

„Spravodlivosť je dlhodobo vnímaná veľmi kriticky, ľudia majú pocit, že v spoločnosti sú rovní a rovnejší. Toto presvedčenie sa ešte prehĺbilo po vražde Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej na jar 2018 – odvtedy sa odkrývajú prípady obrovskej politickej korupcie na najvyšších miestach a tento proces pokračuje dodnes. Ešte sme sa neodrazili od dna,“ komentuje výsledky výzkumu socioložka Oľga Gyárfášová.

Poněkud lépe než spravedlnost je vnímána rovnost šancí pro všechny, a to především na Slovensku (negativní známky tentokrát uděluje „pouze“ 42 %, Češi: 35 %).

Hodnocení míry svobody mezi občany České republiky vychází nejlépe, pozitivní známky (jedničky a dvojky: 43 %) převažují nad negativními (30 %). Na Slovensku je sice poměr mírně ve prospěch negativních hodnocení (37 % vs. 41 %), stále však jde o nejvyšší míru pozitivního hodnocení ze sledovaných charakteristik.

„Kdysi velké pociťované i věcné rozdíly mezi Českem a Slovenskem se za třicet let výrazně proměnily. Přes rozdělení Československa dnes máme v některých ohledech k sobě blíže než ve společném státě, pocit někdejší hořkosti se vytratil a víme, že státní budoucnost záleží na naší vlastní aktivitě. Vývoj na Slovensku byl dynamičtější a někdy i dramatičtější, v Česku spíše nevýrazný,“ komentuje výsledky výzkumu Jan Hartl.